Category Archives: Flower Bomb

Anarchie: život a radost z neposlušnosti

„Námezdní otroctví je nepřítel hry, individuality a svobody. Sociální systémy vyžadují podrobení individuality buď homogenizovaným členstvím nebo pevnou skupinovou identitou, aby byla zachována jejich existence. U všech sociálních systémů je vzorec podobný: individualita se oddává skupině, aby jí byl umožněn přístup ke zdrojům. Za kapitalismu je námezdní otrok – nebo marxisticky „proletariát“ – identita přeskupená v úloze reprodukční kapitalistické společnosti. To zahrnuje, že jednotlivci odevzdají svou mysl a tělo pánovi výměnou za mzdu, která slouží jako povolení k přístupu ke zdrojům. Ale pro anarchistickou individualitu vyzbrojenou nezákonností, je vyvlastnění zdrojů anarchie přežití bez povolení.

Anarchii nelze prožít prostřednictvím historických knih, reforem pracovních míst ani hranic nového společenského systému. Anarchie dýchá rytmem divočiny v neustálém toku, neovládaném antropocentrickými zákony a řádem. Raduji se ze své anarchie, z transformativního opuštění role a identity „proletariátu“. Na obzoru není žádná velká revoluce, kterou by bylo možné zorganizovat nebo očekávat. Existuje pouze dnešek, bez zítřejší záruky. Neexistují žádní charismatičtí vůdci, kteří by otevřeli dveře ke svobodě. Existuje pouze síla anarchistické individuality definovaná osvobozující ozbrojenou touhou.“

celá publikace ke stažení v pdf

Hledáme pomoc s překlady

Nakladatelství Subverze by rádo vydalo několik textů, avšak naše kapacita je velmi omezená. Uvítáme proto pomoc s překlady z angličtiny do češtiny. Chceme vydat např. tyto tři materiály.

Pokud to někdo přeloží, my zajistíme sazbu, korekturu, tisk a distribuci. Pokud chceš pomáhat s překladem, ozvi se nám na e-mail. Taky uvítáme šíření této výzvy na webech, přes mejly nebo šuškandou atd.

Žádná naděje, žádná budoucnost: Ať začne dobrodružství!

„Když slyším lidi říkat „Máme plán na lepší svět“, ve smyslu budoucnosti, zajímalo by mě, jestli zvažují tu pravděpodobnou možnost, že ten svět nikdy neuvidí. A pokud mluví za ostatní, jak to politici dělají, chci vědět, kdo skutečně zažije tento lepší svět. Je toto „plán na lepší svět“ – předurčený model pro budoucnost lidí, se kterými architekti nemají žádné vztahové spojení?

Já nemám žádnou touhu navrhovat a prosazovat z dálky předem konstruovaný model žití s lidmi. Jak pro sebe očekávám tady a teď, každý, kdo existuje mimo můj vlastní život, má nárok na vlastní individuální působení.

Pro mě je tento zasraný svět, ve kterém v současnosti existuji, jediný svět, který uvidím. Nemám iluze stárnutí a cestování po vysokých školách, kvůli přednesu projevů o anarchii. Ani jezdění vlaky ve věku 80 let, přilepení k televizi v domově důchodců nebo skládání puzzle. Pravděpodobně zemřu v mládí a neuvidím „lepší svět“ ani masové povstání, které by nezaložilo další autoritářský režim místo současného. Myslím, že někteří by řekli, že je to „beznaděj“ často spojená s nihilismem. Pro mě je to ale realistické hodnocení světa, ve kterém v současné době žiji.“

celá publikace ke stažení v pdf