Tag Archives: Lukáš Borl

Tato kniha není (z)boží – Lukáš Borl

Citováno z knihy: „Tato kniha se pokouší zprostředkovat úvahy o nekonformním životě a o tom, jak se jim v praxi daří obstát. Předkládá bilanci první části životního experimentu, pro který jsem se rozhodl. Může to působit dost zvláštně, uvažovat o vlastním životě jako o osobním experimentu. Obzvláště v době, kdy se zdá, jako by vše zásadní v našem žití bylo předurčeno okolními vlivy – rodinou, výchovou, institucemi, morálkou, společenským uspořádáním, zákony, konvencemi, veřejným míněním, přírodními procesy…

Můj experiment spočívá právě ve snaze pokusit se těmto vlivům vzpírat a nedopustit, aby nad životem měly dominantní a destruktivní moc. Že jsou některé vlivy silné neznamená, že je nelze zdolat, přelstít, obejít, oslabit nebo uniknout jejich moci.

Chci zde o tom předložit několik důkazů, které jsem postupně získával po dobu přibližně 26 let. Tedy od doby, kdy jsem se ve svých šestnácti letech začal projevovat rebelským způsobem. Od pubertálního věku do současných 42 let je mé žití hledáním cest, které umožňují vyhnout se adaptaci na to, k čemu cítím bytostný odpor. Cest, na kterých unikám domestikující moci usilující o mé podrobení a strádání. A protože jde o experiment, nevyhnutelně se to týká i omylů v podobě slepých uliček.

Kniha ale není primárně o mně a mém životě. Nemá sloužit k probuzení obdivu k mé osobě, ale přispět k propagaci hodnot, které mohou ostatní lidé zužitkovat ve vlastních životech. Jelikož však nechci zůstat čistě na poli teorie, nevyhýbám se tomu, demonstrovat své úvahy na popisu vlastní životní cesty a zkušeností. Prokazuji tím platnost svých tvrzení na praktickém příkladu. Mohl bych popsat své úvahy i v neosobní filozofické formě. Obávám se ale, že by se pak motivační efekt mé snahy vytratil. Pochybnosti o tom, že věci, které sděluji, mohou v praxi fungovat, by mnohé utvrdily v přesvědčení, že to nemají ani zkoušet. Chyběl by důkaz pro vyřčené hypotézy. Oproti tomu moje osobní zkušenost činí z abstraktního konkrétní, ze spekulací činí zkušenosti. Ale pozor na slepé následování příkladu. Nemyslím si, že vše, čím se zabývám, má univerzální platnost. U různých lidí a míst mohou být různé výsledky. Toto není žádný návod, jak vše bez problémů zvládat. Žádná kniha nemůže být všeobecně platnou příručkou, jak naložit s něčím tak komplikovaným, jako je život. To platí pro jakoukoli dobu a celý svět.”

celá publikace ke stažení v pdf

 

Angry brigade 1967 – 1984 – dokumenty & chronologie

Je to již nějaká doba, co anarchistická formace Angry brigade ve svém komuniké prohlásila: „Začali jsme se bránit a v této válce zvítězí organizovaná pracující třída pomocí bomb.“ Nezůstalo pouze u slov. Bomb se odpálilo dost a došlo i k jiným násilným akcím. Proč tyto události připomínat po tolika letech? Protože mají s touto dobou společného více, než by se mohlo zdát.

Zaprvé, praxe Angry brigade připoměla důležité otázky ohledně role ozbrojeného boje, na které je třeba odpovídat i dnes. Jaké odpovědi jsou vhodné, to musí vyplynout z diskuzí a rozborů, které s boji pojí nejen teorie, ale hlavně praxe. A praxe Angry brigade se jeví jako dobrý podklad pro tento úkol.

Zadruhé, i v dnešní době násilí revolučních minorit a jednotlivců zůstává nepochopeno dokonce i těmi, kteří se hlásí k tradicím revolučního hnutí. Připomenutí minulých pohledů možná může prospět pochopení těch dnešních.

Jak píše Jean Weir v úvodu, „Angry Brigade stála tváří v tvář nejen třídnímu nepříteli se všemi jeho represivními nástroji, ale také tuposti a nepochopení – pokud ne rovnou odsouzení – ze strany organizované levice.“ S podobnou tupostí a nepochopením dnes dochází k odsudkům Sítě revolučních buněk (SRB) a těch, kteří jsou souzeni, protože policie tvrdí, že SRB podporovali a propagovali. Nejde o to nekriticky uctívat, ale nebránit se diskuzi a propracování seriózních analýz místo běžného odsuzování a distancování.

V době vydání této publikace jsou pro údajnou podporu a propagaci SRB v kauze Fénix 2 souzeni čtyři anarchisté a jeden environmentalista. Konkrétně: Martin Ignačák, Lukáš Borl, Lukáš Novák, Petr Sova a Tomáš Zelený. Tento výtisk jim je věnován jako projev solidarity. To proto, aby bylo jasné, že ne každý je ochotný soutěžit s vládnoucí třídou a masmédii v intenzitě odsudků protivládních rebelů. Není nutné souhlasit se vším, co bylo vyjádřeno slovy a činy, aby hněv směřoval proti státu nikoli proti těm, které stíhá.

celá publikace ke stažení v pdf